Bitcoin – daně a jejich účtování: Vysvětleno jasně a jednoduše

accounting-black-budget-53621

Bitcoin – daně. To je ne až tak veselá stránka jakéhokoli nakládání s kryptoměnami. I z decentralizovaných kryptoměn máte povinnost státu daň odvést. S ohledem na mnohdy velmi vysoké zhodnocení kryptoměn se dá docela s jistotou předpokládat, že si správa ohlídá, že daň skutečně odvedete. Ovšem ochota odvést daň je věc první (a ne až tak hrozná), ale vyznat se v problematice je věc druhá a poměrně dost zašmodrchaná, naše státní orgány se totiž kryptoměnami zatím příliš nezaobírají. Ale nebojte se, nic není tak horké, jak se zpočátku zdá.

Spousta lidí tak v danění a účtování kryptoměn tápe, protože tato problematika zatím ještě není součástí české legislativy. Prozatím se ke kryptoměnám vyjádřilo v roce 2018 Ministerstvo financí, které v souvislosti s kryptoměnami vydalo své doporučení. V tomto článku se tedy podíváme nejen na to, jak kryptoměny zdanit, ale také jak na ně vlastně nahlíží Česká národní banka, Ministerstvo financí, v jakých případech potřebujete mít živnostenské oprávnění, jak je zaúčtovat, ocenit, inventarizovat a vykázat v rozvaze.


Poděkování: Tento článek je z valné většiny konstruován z veřejně dostupných informací od zkušených daňařů ze společnosti SimpleTax, kteří publikovali ebook Zdanění kryptoměn, který můžete nalézt zde. Chtěl bych jim tedy veřejně poděkovat a budu rád, když se podívate i na jejich stránky 🙂


Bitcoin – daně se NETÝKAJÍ pouze převodu kryptoměn na klasické peníze, ale veškerých příjmů

Tak jednoduché to není. Jste-li fyzická osoba a máte kryptoměny, jste povinni zdanit veškeré příjmy, jimiž se vám zvyšuje hodnota majetku a nezáleží přitom na tom, zda jde o příjmy peněžní, nepeněžní či získané směnou. To tedy znamená, že musíte zdanit:

  • směnu kryptoměny na klasické peníze
  • směnu na jinou kryptoměnu
  • pořízení zboží a služeb

Poslední bod je poměrně hodně problematický na splnění. Vždyť kdo eviduje veškeré adresy a veškeré transakce, které provede? Zvlášť když se hodnota dokáže během pár dnů, ne-li během jednoho dne tak výrazně proměnit? Teoreticky byste tedy měli veškeré transakce poctivě evidovat. Zatím je praxe však jiná, resp. dočasná, kdy finanční úřady zatím tolerují pouze zdanění při převodu na fiat, tedy na klasické peníze. Jak by se však finanční správa zachovala v konkrétních případech není však jasné. Jisté ovšem je, že zákon bude muset na tuto problematiku reagovat a přijít s řešením. Ideální by bylo, kdyby byla směna kryptoměny za kryptoměnu od daně osvobozena. Zatím však nic takového shůry nepřišlo.

Jaká je podstata kryptoměn?

Odpověď nám nabídnou hned tři relevantní zdroje, a to:

  • občanský zákoník, podle kterého lze na kryptoměny nahlížet jako na movitou nehmotnou věc.
  • Ministerstvo financí ČR, které kryptoměny považuje taktéž za nehmotná aktiva.
  • A do třetice totéž potvrzují i Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS - International Financial Reporting Standards), protože kryptoměny lze od firmy oddělit a následně je prodat, jsou nepeněžní položkou a nemají fyzickou podstatu.

Těžba Bitcoinů – zdanění a otázka založení živnosti

Víte, kdy musíte v souvislosti s kryptoměnami zakládat živnost a kdy ne? Hned na začátku si pojďme zopakovat, co to živnost vlastně je. Dle Zákona č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání živností je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (živnostenským).

Naše legislativa zatím pochopitelně obchodování s kryptoměnami do seznamu toho, co živností je a co není, nezahrnula a ani jej z něj nevyjmula, tudíž o nich není zatím nikde zmínka. Svou povahou však obchodování s kryptoměnami připomíná nákup a prodej akcií, tedy spravování vlastního majetku.

Když s kryptoměnami pouze spekulujete, živnost nepotřebujete

Když to tedy přeneseme na kryptoměny, pokud kryptoměny nakupujete a prodáváte, respektive spekulujete, jedná se o správu vlastního majetku, což podnikání není. Z této činnosti vám tedy nevyplývá povinnost řešit sociální a zdravotní pojištění. Ovšem případný zisk z této činnosti budete danit dle §10 Ostatní příjmy zákona o dani z příjmu, který pro fyzické osoby činí 15 %, u právnických osob je však sazba vyšší, a to 19 %.

To tedy znamená, že když například nakoupíte bitcoin v hodnotě 150,000 Kč a pak jej po čase prodáte za 250,000 Kč, rozdíl mezi těmito částkami je pak 100,000 Kč, přičemž při 15 % bude celková daň činit 15,000 Kč.

Když kryptoměny těžíte, živnost potřebujete

Jinak je tomu však už u těžby kryptoměn. Těžbu kryptoměn už nelze považovat za pouhou správu vlastního majetku, jelikož těžba již zcela naplňuje definici živnosti. Těžba kryptoměn tedy je soustavnou činností, kterou provozujete za účelem dosažení zisku. Pro vás jako pro fyzickou osobu tak vyplývá povinnost založit si volnou živnost a platit sociální a zdravotní pojištění. Zdanitelný příjem však vzniká až při prodeji kryptoměn, nikoli při samotné těžbě. Případný zisk z tohoto podnikání pak daníte dle §7 Zákona o dani z příjmu 15 %. Využít přitom jako fyzická osoba můžete skutečné anebo paušální výdaje, tedy 60 % z příjmu.

Za jakých podmínek lze uplatnit osvobození příjmů z kryptoměn?

Podle § 10, odst. 3, písm. c) Zákona o daních z příjmů jsou příjmy z kryptoměn od daně osvobozeny, pokud je darujete příbuznému v přímé linii a také v linii vedlejší, jedná-li se o manžela/manželku, sourozence, strýce, tetu, synovce, neteř, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče nebo manžela rodičů anebo také osobě, se kterou jste žili nejméně rok ve společné domácnosti před daným příjem. Budete-li však darovat kryptoměny převyšující hodnotu 5,000,000 Kč, příjemce takového daru jej musí ohlásit. Pokud pak obdarovaný kryptoměny prodá, bude se danit pouze rozdíl mezi cenou v okamžiku nabytí a cenou za kterou je prodá.

Podle § 10, odst. 3, písm. c) Zákona o daních z příjmů Osvobození příjmů z kryptoměn lze využít také za předpokladu, že jde o příjem v rámci příležitostné činnosti do částky 30,000 Kč, kdy najednou převedete kryptoměnu na klasické peníze anebo směníte kryptoměnu do částky 30,000 Kč.

Ale vzhledem k tomu, že správa vlastního majetku není činností a zároveň, abyste mohli této možnosti využít, musí jít o příjmy mimo podnikání. Tudíž pokud někomu například pomůžete s nákupem kryptoměn a on vám za to dá odměnu do výše 30,000 Kč, potom to možné je.

A co kryptoměny a DPH?

Jde-li o směnu kryptoměn, dobře nám v této věci poslouží rozsudek Evropského soudního dvora (ESD) ve sporu Daniela Hedqvista a švédského daňového úřadu (Skatterverket), ve kterém ESD rozhodl, že transakce v bitcoinech jsou osvobozeny od DPH, protože je považuje za oběživo.  Na základě toho rozsudku však dochází k mylné domněnce, že se DPH kryptoměn netýká, což není tak úplně pravda.

Pokud jde o směnárny, které směňují kryptoměny na klasické peníze, DPH se jich týká, protože v tomto případě jde o poskytování služeb za úplatu. Ovšem vzhledem k tomu, že je se jedná o finanční službu osvobozenou od DPH, nemáte nárok na odpočet.

Pokud jde o těžbu kryptoměn, ta nespadá do předmětu DPH, protože není zcela zřejmé, kdo je vlastně koncovým zákazníkem, na výstupu je tak tedy těžba bez DPH a také bez nároku na odpočet.

Jinak by tomu bylo však už mohlo být v případě těžby v poolu, kdy váš klient, tedy provozovatel poolu, odměnu přerozděluje mezi jednotlivé účastníky na základě poskytnutého výpočetního výkonu. Takový scénář už více připomíná poskytování služby za úplatu. V tomto případě je nicméně nutný budoucí podrobnější výklad práva, jelikož tato nejasná problematika chápání těžby v poolu může vést k množství sporů v budoucnu.

Platíte-li v kryptoměnách, stáváte se ručitelem

Na základě Novely zákona o DPH z roku 2017 se vy jako plátce DPH stáváte ručitelem za to, že příjemce bitcoinové platby státu správně odvede DPH, což je určitě dobré mít na paměti a tuto skutečnost si ohlídat.

Na Bitcoin se sice daně vztahují, ale raději nevytvářejme pro něj detailní pravidla

Dle někdejšího viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla (2006-2018), není potřeba kryptoměny jakkoli regulovat, přičemž v rozhovoru pro Lupa.cz doslova řekl: „Nesnažme se vytvářet nějaká preskriptivní, detailní pravidla pro regulaci kryptoměn, protože to bude ve finále kontraproduktivní.“

Pan Hampl není fanouškem kryptoměn, o čemž přesvědčil účastníky na pražské krypto-bankovní konferenci, kde mimo jiné uvedl, že kryptoměny nepovažuje za kvalitní peníze, jelikož nesplňují ani jednu charakteristiku dobrých peněz, protože:

  1. Nejsou uchovatelem hodnoty
  2. Nejsou nástrojem jednoduchého placení
  3. Nejsou účetní jednotkou

Na druhé straně zase stojí pádné argumenty Dominika Stroukala a Honzy Skalického (kniha Bitcoin a jiné peníze budoucnosti), kteří říkají, že Bitcoin kvalitními penězi rozhodně je, protože:

  1. Je dobře dělitelný
  2. Je snadno skladovatelný
  3. Dá se snadno přenášet
  4. Je zaměnitelný
  5. Má vnitřní hodnotu

Jak nahlíží ČNB na kryptoměny?

To jsou dva rozdílné úhly pohledu, jeden odpůrce, druhý stoupenců kryptoměn. Jenomže lidi přicházejí a odcházejí, přičemž pan Hampl ve své funkci už není a může se stát, že jednoho dne bude čelní představitel ČNB mluvit jinak.

Zatím se však nic nemění a jede se podle pravidel ČNB z roku 2014, podle kterých kryptoměny:

  • nejsou měnou ani jiným zákonným platidlem a nelze je proto klasifikovat jako devizy, ani jako valuty
  • nejsou elektronickými penězi
  • nejsou pohledávkou držitele kryptoměn za jinou osobou
  • nákup a ani jejich prodej nelze považovat za platební službu
  • nejsou investičním nástrojem
  • na těžbu či k obchodování s kryptoměnami není vyžadováno žádné povolení
  • není potřeba jakéhokoli povolení k přijímání plateb v kryptoměnách za zboží anebo služby

Tato pravidla můžou mít však svá „ale“. ČNB sice říká, že není potřeba jakéhokoli povolení k příjmu plateb v kryptoměnách za vaše zboží či služby, nicméně kdybyste příjem tuzemských bankovek soustavně odmítali, šlo by na takový bojkot nahlížet jako na naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz (§ 239 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku).

Výjimky

Ovšem regulace kryptoměn se v určitých případech může týkat:

  • obchodování s deriváty na kryptoměny, naplní-li takové obchodování znaky investičních nástrojů
  • jde-li o správu fondu investujících do kryptoměn
    • pokud by se jednalo o fond nabízený veřejnosti, je nutné povolení od ČNB
    • pokud by se jednalo o fond nabízený omezenému kruhu investorů, měla by za určitých podmínek stačit registrace ČNB
  • uskutečňování platebních transakcí souvisejících s organizací obchodů s kryptoměnami

V souvislosti s tímto výčtem, co kryptoměny jsou a co nejsou, co se smí a co se nesmí, je nutné upozornit, že toto je pouze stanovisko pracovníků ČNB. Soud nebo dokonce i bankovní rada ČNB můžou zaujmout odlišný názor.                  

Ministerstvo financí ve svém stanovisku doporučuje jak na účtování Bitcoinů

Pro oblast kryptoměn dosud neexistuje žádná specifická úprava, která by jasně stanovovala postup, jak kryptoměny účtovat a jak je vykazovat. K účtování kryptoměn se však vyjádřilo Ministerstvo financí dne 15. 5. 2018 v dokumentu „Sdělení k účtování a vykazování digitálních měn“. Samo ministerstvo však dodává, že vzhledem k evoluční povaze kryptoměn postupem času zcela jistě dojde buď k aktualizaci jeho sdělení anebo bude přímo do české účetní legislativy zařazena zvláštní úprava účtování a vykazování kryptoměn. To celé tedy závisí na jejich vývoji i regulaci ze strany Evropské unie.

Ministerstvo financí chápe kryptoměny jako nehmotné aktivum, které je elektronicky vytvořeno a uloženo. Ve stanovisku Ministerstvo financí bere na vědomí, že právnické i fyzické osoby nakupují a drží kryptoměny za různými účely, ať už jde o spekulaci, prostředek směny, pomocí kterého lze nakupovat zboží či službu, přijímají je od zákazníků za prodané zboží či služby, směňují je anebo je těží. Bere také na vědomí, že tímto výčtem činnosti podnikatelů, kteří kryptoměny drží anebo s nimi jinak nakládají, nemusí končit.

I přestože, anebo právě protože se motivy držení a používání digitálních měn liší, doporučuje je Ministerstvo financí účtovat a vykazovat jednotně napříč všemi uživateli.

Zatím Bitcoin účtování nekomplikuje

Dokud nebude otázka účtování a vykazování kryptoměn specifikována komplexněji, doporučuje Ministerstvo financí účtovat a vykazovat kryptoměny jako zásobu svého druhu ve smyslu §9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška“).

Jak na oceňování kryptoměn?

Při oceňování kryptoměn doporučuje Ministerstvo financí používat §25 odst. 1. písmeno c), d) a l) a odstavec 4 a 5 zákona č. 563/1991 o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

V okamžiku nabytí se kryptoměny oceňují dle §49 vyhlášky, přičemž při oceňování kryptoměn k rozvahovému dni se oceňují podle §55 vyhlášky upravující tvorbu a použití opravných položek.

Jak na inventarizaci kryptoměn?

Úplně stejně, jako je tomu u všech ostatních složek aktiv, i u kryptoměn musí účetní jednotka provést jejich inventarizaci, a to ke dni sestavení účetní závěrky ve smyslu §29 zákona. Inventarizace kryptoměn musí být průkazně doložena dokumentací, tedy například aktuálním stavem kryptopeněženky.

Jak kryptoměny vykázat v rozvaze?

Ministerstvo financí doporučuje kryptoměny v rozvaze vykázat ve shodě s vybraným způsobem účtování na samostatném řádku položky:

  • I. 2. Nedokončená výroba
  • I.3.1. Výrobky

nebo

  • I.3.2. Zboží

Kryptoměny lze případně vykázat také dle §4 odst. 1 vyhlášky odděleně od ostatních položek zásob, přičemž se do přílohy účetní závěrky uvede písemné vysvětlení o záměru nabytí a držení kryptoměn, způsob jejich ocenění a případná tvorba opravné položky.

Je potřeba dění okolo kryptoměn sledovat

Tak vidíte, ono to nakonec není tak složité, jak se zpočátku může zdát. Je zapotřebí se v problematice jenom zorientovat, a především ji pak průběžně sledovat, protože se bude neustále vyvíjet.

Kryptoměny jsou stále velmi nepřehlednou kategorií, a proto vás možná napadlo, že by bylo mnohem snazší nějaké daně ignorovat. Do budoucna byste si však mohli zadělat na malér, protože, jak vidíte, Ministerstvo financí vyvíjí značnou snahu kryptoměny pochopit a určitě je jednoho dne pochopí a pevně uchopí do svých rukou. Bitcoin není anonymní, stejně tak jako naprostá většina ostatních kryptoměn, a právě proto daně platit musíte.

Doufám, že jsem vám tímto článkem pomohl. Budete-li mít nějaký dotaz či připomínku, klidně se na mě obraťte. Jen upozorňuji, že nejsem daňovým poradcem, proto se pro závazný výklad, jak na danění kryptoměn, musíte obrátit na svého daňového poradce.

Bitcoin – daně. To je ne až
tak veselá stránka jakéhokoli nakládání s kryptoměnami. I
z decentralizovaných kryptoměn máte povinnost státu daň odvést.
S ohledem na mnohdy velmi vysoké zhodnocení kryptoměn se dá docela
s jistotou předpokládat, že si správa ohlídá, že daň skutečně odvedete.
Ovšem ochota odvést daň je věc první (a ne až tak hrozná), ale vyznat se
v problematice je věc druhá a poměrně dost zašmodrchaná, naše státní
orgány se totiž kryptoměnami zatím příliš nezaobírají. Ale nebojte se, nic není
tak horké, jak se zpočátku zdá.


0/5


(0 Reviews)

Zůstaň v obraze!

Přihlašte se k odběru novinek ze světa Bitcoinu a dalších kryptoměn!

!
Terms and Conditions checkbox is required.
Something went wrong. Please check your entries and try again.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho!

Přidat komentář