Bitcoin a spotřeba energie. Kde tkví problém?

Pokud se alespoň pasivně zajímáte o Bitcoin, tak jste pravděpodobně zaznamenali vlnu článků s titulky, jako „Bitcoin spotřebovává 0,5% světové energie“ nebo „Bitcoin spotřebuje tolik energie jako celé Slovensko“. Myslím si, že můžu s klidem říci, že tyto titulky v nás sami o sobě vyvolají nějaký pocit, že Bitcoin je špatný. Spotřebovává spousta energie, která je vyráběna z fosilních paliv, jako je uhlí a tím vypouští do našeho životního prostředí spoustu škodlivin.

Nahlédněme na to selským rozumem

Vnímáte-li těžbu bitcoinu, jako mrhaní energií, tak je to samozřejmě v pořádku, ale jedná se pouze o Váš názor. Je to názor subjektivní. Protože to, co Vám může připadat jako mrhání, někdo jiný vnímá jako nedílnou součást jeho života. Nemůžete tedy Váš názor považovat za názor celého trhu.

Nehledě na to, že je velký rozdíl mezi spotřebou energie a výrobou energie. My se bavíme o tom, že Bitcoin spotřebovává velké množství elektrické energie a tím znečišťuje životní prostředí. Dává ale tato úvaha smysl?

Samotná spotřeba energie není problém. Problémem je to, jakým způsobem je ta energie vytvářena. Pokud stále z valné většiny generujme elektriku z fosilních paliv, tak naše životní prostředí neznečišťuje Bitcoin, ale výroba energie tímto způsobem.

Čistě teoreticky, pokud by veškerá energie, která je zapotřebí k těžbě bitcoinů byla generována z využitelných zdrojů jako jsou fotovoltaické panely („soláry“), větrné elektrárny nebo geotermální elektrárny. Vadilo by to někomu? Pravděpodobně ne. Ono popravdě nejsme ani moc daleko od pravdy, takový Island, kde se těží bitcoin opravdu ve velkém, získává elektřinu téměř ze 100% z obnovitelných zdrojů. (zdroj)

Kde je tedy zakopaný pes?

Jak z předchozího textu vyplývá, tak samotný problém netkví ve spotřebě, nýbrž ve výrobě elektrické energie. Bylo by totiž trošku ironické říkat, že spotřeba energie na těžbu bitcoinu je plýtvání a potom si na Vánoce obtočit dům vánočními světýlkami a nechat to svítit každou noc. V Americe se takto spotřebuje až 6,63 miliardy kilowatt hodin za jedny Vánoce. Jen pro představu to je více než roční spotřeba států jako Etiopie, El Salvador nebo skoro 11% roční elektrické spotřeby České republiky. (zdroj1, zdroj2)

A ještě jednou – toto někomu může přijít jako úplně absurdní a přijde mu to jako zbytečné plýtvání elektriky, ale zase se najde spousta takových lidí, kteří v tom vidí symbol radosti, naděje a Vánoc jako takových. Názory na spotřebu energie jsou tedy velice subjektivní.

Místo spotřeby bychom se tedy měli soustředit spíše na to, abychom přestali spalovat uhlí a přešli na čistší a efektivnější způsob výroby energie, jako jsou třeba jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje nebo v budoucnu snad i fúzní elektrárny.

Bonus: Proč tedy nepřestaneme používat fosilní paliva?

V jednoduchosti – protože jsou levné, dostupné a vyhovují poptávce po elektrické energii.

Možná se Vám to nemusí zdát, ale fosilních paliv máme stále více než dost. A to zejména proto, že jsou neustále vyvíjeny nové technologie, které umožňují získávat fosilní paliva z daleko obtížněji přístupných lokací.

Studie od profesora Christophera Knittele z MIT a jeho kolegů z Univerzity v Chicagu naznačuje, že technologický vývoj a zdokonalování obnovitelných zdrojů energie nepřispěje k úpadu fosilních paliv. Jediné východisko, které autoři studie vidí, je uvalení přísnějších daní z oxidu uhličitého. Jedná se o daň, kterou by museli platit podniky, jenž nějakým způsobem spalují fosilní paliva a tím produkují oxid uhličitý (CO2).

Další problém, který obnovitelné zdroje představují je fakt, že přísun energie je nestálý. Někdy slunce svítí více a někdy méně. Někdy vítr fouká, někdy zase ne. V noci jsou fotovolaické elektrárny úplně k ničemu, protože nemají z čeho vyrábět elektřinu. Když vítr fouká až moc, tak jsou větrné elektrárny z bezpečnostních důvodů vypnuté. Nehledě na to, že dokud nevynalezneme dokonalejší baterie, ve kterých bychom mohli nadbytečnou energii z obnovitelných zdrojů skladovat, tak nejsme ani schopni efektivně regulovat dodávky elektřiny z těchto zdrojů do sítě.

A proč nemáme více jaderných elektráren, když produkují jednak jednu z nejčistších forem energie a mají velký a stabilní výkon? Je proto několik důvodů, prvním z nich je určitě počáteční investice. Taková nová elektrárna vyjde přibližně na 150 miliard korun (kolem 6.5 miliardy USD). Jedním z dalších důvodů je samotné vnímání jaderných elektráren širokou veřejností. Spoustu lidí vnímá tuto formu energie jako velké nebezpečí, a to zejména kvůli haváriím, které se stali v Černobylu, Three Mile Island nebo ve Fukušimě.

V budoucnu se dočkáme snad i jaderné fúze, která by dokázala produkovat obrovské množství čisté energie. Zatím si ale musíme uvědomit, že fosilních paliv se bez většího zásahu vlád a zavedení vysokých daní z produkování oxidu uhličitého jen tak nezbavíme. V současné době je jejich využívání totiž natolik ziskové, aby zůstali jedním z hlavních způsobů produkování elektrické energie.

Toto téma na tento blog moc nepatří, ale myslím si, že je důležité vědět odpověď i na tuto otázku a nějaký kontext za ní.

Závěrem

Pokud se o Bitcoinu a spotřebě energie chcete dozvědět více, tak bych doporučil článek analytika Josefa Těteka, který se na to dívá trošku z jiného pohledu než já nebo pokud jste v kryptu již zběhlejší a víte, jak co funguje, tak určitě doporučuji článek ekonoma Dominika Stroukala, který na tuto problematiku nahlíží z dlouhodobého hlediska. Zároveň bych chtěl poděkovat panu Andreasovi Antonopoulosovi, který nedávno vydal video, kde se touto tématikou také zabývá a hlavní úvaha tohoto článku vychází právě z jeho videa.

Pokud byste měli jakýkoliv dotaz nebo máte jiný názor, tak mi určitě napište dolu do komentářů, za každý příspěvek budu vděčný.